Smím tě rozveselit?

Když jsem tě poprvé uviděl, moje srdce se rozbušilo a tušil jsem, že jsi pro mě ta pravá. V té chvíli jsem prožil něco nepopsatelně krásného. Podívala jsi se na mě a Tvé oči byly jako pomněnka. Rozhodila jsi vlasy a jako bych viděl křídla motýlu. Promluvila jsi na mě a já slyšel zpěv slavíků.

Neměl jsem však dost odvahy, možná jsem byl tolik okouzlen tvou krásou, že jsem nenašel slova, kterými bych ti vyznal lásku. Lásku, která mě od té chvíle hřeje. Na očích Ti byl vidět smutek… chtěl bych tě rozveselit, vykouzlit na Tvé tváři krásný úsměv. Chtěl bych, abys byla štastná a já Tvému štestí přihlížel po Tvém boku.

Dny, kdy tě nevidím jsou pro mě prázdné a chladné, chvíle s Tebou utíkají tak strašne rychle.

Smím tě rozveselit?