Další den bez tebe

Je zase jedno z těch smutných a děštivých rán, ze kterých se probouzím opět tak strašně sama. Myslím na tebe každičkou minutku, vteřinku i setinku minutky,kdy nejsi se mnou. Ve dne chodím jako tělo bez duše a jen v noci nacházím útěchu ve svých snech. Jsou pro mě jediným vysvobozením ze všech trápeních. Utíkám v nich před všemy a někdy už i dokonce před tebou.

Před tebou který jsi mi byl vždy vším a stále jsi a navždy zůstaneš tím jediným mužem v mém životě. Nosím tě hluboko ve svém bolavém srdci a už jen doufám, že někdy příjde den, kdy tě budu moct obejmout, pohladit po tvé sametové tváři a smět tě konečně políbit na tvé krásně hebké rty.

Snad tento den příjde už brzy a já konečně poznám, co je to ta pravá láska o které jsem už tolikrát slyšela a dlouho snila. Nikdy jsem nepotkala nikoho, po kom bych toužila jako po tobě. Jsi jediný s kým chci už navždy zůstat, splynout v jedno tělo i duši a zmizet někde daleko na hvězdné obloze...