Šeptám ti

Šeptám Ti jak moc mi chybíš, šeptám Ti jak moc mi chybí Tvé doteky, šeptám ti jak mi život utíká mezi prsty a nemůžu to nijak změnit... Šeptám Ti, jak mocTě miluju ale odpověď stále nepřichází! Srdíčko bolí, křičí Tvé jméno a doufá že snad ještě jednou v životě ucítí ten pocit naplnění, když jsi v mé blízkosti. Netušila jsem jak zle se budu bez tebe cítit, jak budu mít potřebu něco změnit a být konečně štastná...

Stojím ve tmě, která mě pohlcuje každým dnem víc a víc, kolem je ticho. A jedinou záchranou před touto propastí je slyšet tvůj hlas který říká: Neopustím Tě...

Den co den se mi vkrádáš do snů a ráno se probouzím se slzami v očích a nevím či se smát že to byl tak krásnej sen, nebo plakat že už jen snem zůstaneš. Věřila jsem, že v Tobě mám to co hledám celý život. Dala jsem Ti půlku svého srdce a řekla Ti: Dobře se o něj starej...

Jiskra v tvých očích mi napověděla, že i Ty to tak cítíš a že ti mohu věřit. Tak proč tu teď nejsi? Proč tu píšu řádky prolité slzami, proč volám Tvé jméno, proč nemůžu brát tvou nepřítomnost jako součást života? Proč chci zase usínat po tvém boku a cítit vůni tvého těla? Proč mi nejsi lhostejný jako já Tobě? Je hodně moc, proč? A i když Tě někdy v hloubi duše nenávidím tak důvod proč Tě miluju budu vědět vždycky! Vnesl jsi mi do života kousek naděje, světýlko které mě vedlo... Pro někoho to nemusí být nic. Ale já si to uchovám v srdci a kdykoliv Tě někde potkám usměju se a tiše řeknu: Děkuju
Miluju Tě..